Supererupce jako hrozba pro lidskou civilizaci

Zdroj: vulkania.ru

.

Erupce sopek je základním procesem geologické aktivity naší planety. Ve většině případů tyto erupce představují malé nebezpečí pro obyvatelstvo planety, ale některé vulkány jsou schopné monstrózních výbuchu, které můžou skutečně ovlivnit naše životy a mít globální následky pro všechno živé na naší planetě.

Supererupce se vyznačují velkým objemem vyvrhovaného materiálu a zanechávají znatelné stopy na povrchu Země. V geologické časové stupnici supererupce se vyskytují poměrně často, ale v rámci existence lidské civilizace jejich počet nepřesahuje několika jednotek.

.

Co je to supererupce

Lidstvo ve své historii zažilo spoustu sopečných erupci. Jen za posledních několik stovek let lidstvo se stálo svědkem výbuchu těchto sopek: Tambora (rok 185), Pinatubo (rok 1991), které svými výbuchy způsobily značné anomálie a vedly k poklesu teploty na naší planetě. Supererupce většího rozsahu, například 100x větší, mají mnohem vážnější globální následky. Pří těchto obrovských výbuších devastace může postihnout obrovské teritoria (jako například celou Evropu nebo Severní Ameriku).Plyny a vulkanický popel jsou schopné úplně zahubit zemědělství a narušit dodávku potravin a způsobit světový hlad.

Pro hodnocení síly sopečné erupce vědci zavedly termín  Index vulkanické explozivity / Index sopečné výbušnosti (VEI), podle něhož všechny erupce se posuzuji dle bodového systému, od 0 do 8. Vzhledem k tomu, že termín "supererupce" se do našeho lexikonu dostal relativně nedávno, názory vědců na sílu podobných výbuchů se liší.

Někteří vulkanologové jsou přesvědčeni, že k supererupcim lze přičíst pouze činnost těch sopek, které dostala index VEI-8. Jiní odborníci řadí k supererupcim také výbuchy s indexem VEI-7.

Pokud budeme mluvit jenom o VEI-8, pak v období posledních 36 milionu let bylo identifikováno 47 supererupci. Z nich 42 došlo v posledních 36 milionů let.

Za posledních 12000 let na Zemi nebyla zaznamenána ani jedna supererupce, ale za celou dobu existence lidské civilizace jsou známe dva výbuchy tohoto rozsahu. Asi před 74 000 lety na území dnešní Indonésie vybuchla sopka Toba.

.

Sopka TOBA

Sopka TOBA

.

Tato sopka vymrštila do atmosféry 2800 km3 materiálu, což vedlo ke snížení teploty vzduchu o 3 až 5 stupňů Celsia a prakticky zničilo veškeré lidstvo. Podle různých odhadů, v té době na zeměkouli zůstalo naživu od 2 do 10 tisíc lidí. Poslední z super vulkánů v naší historii, který vybuchl je Taupo na Novém Zélandu, tehdy do atmosféry vyhodil asi 1170 km3 sopečného materiálu.

Co se týče erupci v rozsahu indexu VEI-7, takových je známo podstatně více, a některé z nich se uskutečnily již v rozmezí posledních 12 000 let. Byly to zejména: Tambora (rok 1815), Pektusan (asi před 1000 lety), Taupo (232 rok našeho letopočtu). Mezi dřívější supererupce můžeme zařadit Campi-Flagrey, Valles, Long-Valley, Ira, Karymšyna na Kamčatce.

.

Proč dochází k supererupcim

Dlouhou dobu se myslelo, že výbuch super vulkánu je způsoben externím důsledky, jako je například zemětřesení. Nicméně, nedávno švýcarský tým vědců v Grenoblu přišel k závěru, že erupci super vulkánu způsobuje nahromadění dostatečně velkého objemu tekuté magmy v nádrži. Jinými slovy, gigant může začít soptit jen díky svým obrovským rozměrům.

V průběhu "života" super vulkánu v jeho magmatické komoře vzniká přetlak, který se vytváří z rozdílů v hustotě roztavené magmy a okolních hornin. Experimenty, prováděné v laboratorních podmínkách prokázaly, že při migraci magmatu z pevného do tekutého stavu vzniká takový tlak, kvůli kterému nad zásobníkem může dojít k prasknutí zemské kůry o tloušťce větší než 10 km. Magma pak proniká skrz vzniklé trhliny a stoupá blíže k povrchu, až nakonec se rozšíří v horní nádrži, vzniká výbuch.

.

Yelloustounská nádrž

Yelloustounská nádrž

.

Tato studie se prováděla v roce 2014. V té době vědci se domnívali, že v nádrži super vulkánu Yellowstone je obsaženo od 10 do 30 % tekuté magmy, a pro jeho výbuch tyto ukazatele by měli činil 50 %. Jak rychle magma dosáhne svého kritického bodu, dnes nikdo není schopen přesně říct.

 .

Důsledky supererupci

Stejně jako v případě s běžným sopkami, všechny supererupce se vyskytují na prasklinách tektonických desek. Na základě počítačových modelů vědcům se podařilo prokázat, že obrovský výbuch na jakémkoliv místě zeměkoule může vést ke katastrofálním následkům pro obyvatele celé planety. Při vyhození do atmosféry více než 1000km3 tefry teplota se sníží  o 3 až 5 stupňů Celsia na celé planetě a až o 15 stupňů v regionech, nacházejících se vedle super vulkánu.

Při takové změně klimatu v období vegetace uhyne celá nadzemní tropická vegetace a asi 50 % lesů. Před tím, než přijde ochlazení, super vulkán zničí vše živé kolem sebe na teritoriu od tisíce do desítek tisíc čtverečních kilometrů. Ve vzduchu bude obrovské množství plynů a popela.
Padaní popela o tloušťce 1 cm, bude stačit k tomu, aby zanikly polní plodiny a bude vést k úplnému zániku některých odvětví zemědělství. Například, celá sklizeň asijské rýže bude zničena jen za jednu noc.

Vzhledem k umístění super vulkánu, nebezpečí super erupci je nejvíce vystavena Asie, Severní a Jižní Amerika. V Evropě ke katastrofě globálních rozměrů je schopen přivést jen jeden gigant – kaldery Campi-Flagrey, i když není vyloučeno, že závažnou katastrofu může učinit i Santorini v Egejském moři, který již zničil v minulosti minojskou civilizaci.

Když se stane supererupce, do stratosféry se dostane obří množství prachu a plynů a ti odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru. Doba pobytu částic popela ve vzdušném prostředí obvykle několik měsíců, ale oxid siřičitý je schopen zůstat ve stratosféře až několik let. Měření oxidu siřičitého, vyhozeného sopkou Pinutbo v roce 1991, ukázaly, že po výbuchu aerosolový mrak  za 3 týdny obletěl celou zeměkouli, a jeho zbytky přetrvávaly ve stratosféře planety po dobu 2 let.

I kdyby supererupce s indexem VEI-8 bylo možné předpovídat a včas evakuovat obyvatelstvo, jeho regionální a globální dopady by se stejně staly velkou výzvou pro moderní civilizaci. Zánik zemědělských kultur by znamenal hlad, šíření infekčních nemocí, sociální a politické nepokoje a konflikty.

.

fotky-20-vei-index-sopecne-vybusnosti

.

 

Frekvence supererupci

 
S již existujících výzkumu vědci ještě nejsou schopné předpovídat dynamiku supererupci. Nicméně, studie obrovských výbuchu s indexem VEI-8 naznačuje, že by k supererupci dochází v průměru každých 50 000 let. To je v 2 krát častěji, než srážka Země s kometou nebo asteroidem. Řada studií umožnila stanovit frekvenci za posledních několika milionů let. Předpokládá se, že impulsy sopečné činnosti korespondují s klimatickými změnami, hladinou moře, nástupem a ústupem ledovců.

Předpovídat nebo předcházet vulkanickým katastrofám je mnohem složitější, než sledovat kosmické tělo. Právě proto supererupce, které představují skutečnou hrozbu civilizaci by se měli studovat podrobněji, aby se dali předpovídat rozměry předcházející katastrofy a zmirňovat její následky.

.

Zatím žádný komentář.

Napsat komentář