BBC o geoinženýringů: Umělé úpravy klimatu by mohly uškodit miliardam

Autor: David Shukman, Science editor, BBC News

Překlad: dobajedu.cz

 

Použití rozprašovačů k blokování slunečního záření je jednou z možností geo-engineeringu

 

Plány na zastavení změny klimatu by mohly mít katastrofální dopad pro bilióny lidí, ale pro dobro planety by mohly mít pozitivní vliv, říkají vědci.

To tvrdí nové studie o geo-engineeringu.

Tato technika, která zasahuje do klimatu za účelem snížení teplot, je v současnosti nejistá.

Mezi geo-engineeringové projekty patří například blokování planety před sluncem, nebo nasáknutí oxidů uhličitého.

Mezi další myšlenky patří rozstřikování sirných částic ve vysokých nadmořských výškách ve snaze napodobení chladícího efektu sopek. Další možností je užití umělých “stromů” k pohlcování CO2.

Tato řešení globálního oteplování byla dlouho považována za bizardní, avšak po marné snaze snížení emisí uhlíku ve světě začínají být tato řešení znovu aktuální.

Důsledky geo-engineeringu nyní zkoumají tři výzkumné projekty, které jsou vedené týmy na univerzitách v Leedsu, Bristolu a v Oxfordu.

Hlavními otázkami kolem geo-engineeringu budou dle Dr. Matta Watsona z Bristolské univezity – jak by to mohlo fungovat, jaké to může mít efekty a jaké jsou případné nevýhody. Tyto otázky jsou prý “opravdu ale opravdu komplikované”.

 

_79264064_107278009

 

 

Blokace slunce

 

Rozprašování do stratosféry napodobuje chladící efekty sopek

 “Tato myšlenka se nám nelíbí, avšak jsme daleko více přesvědčení než dříve, že tuto možnost musíme prozkoumat” uvádí.

“Osobně si myslím, že je tato možnost děsivá, ale musíme to srovnat s nicneděláním. To nás vede k oteplování 4 stupňů.

Tyto studie užily počítačové modely na simulace možných následků těchto různých technologií. Hlavním bodem zájmu byly myšlenky, které by pomohly pouštím, mořím a mrakům ve větší “odrazuschopnosti slunce”. To by mělo za následek menší dopad slunečního záření na povrch.

Jedna simulace se pokoušela využít lodě na mořích, které by rozstřikovaly husté oblaky částic do vzduchu. Tento proces měl vyvolat žádanou změnu u mraků. Tento model se však ukázal málo efektivním.

Další se snažil užít síranové rozprašovače nad Arktidou ve snaze zabránit úbytku mořského ledu.

Ukázalo se, že žádná z těchto simulací by nebyla schopná navrátit teploty na planetě do dob 1986-2005. To znamená, že jakákoli z těchto snah by musela být aplikována roky.

Jako daleko více znepokojující se vědcům ukázaly potenciální důsledky pro budoucí množství a pravidelnost srážek.

Tyto simulaci sice ukázaly, že blokování slunečních paprsků (které je také nazýváno managementem záření) sice snížilo globální teploty, avšak tyto zásahy také vyvolaly nesmírné změny ve srážkách – narušily monzunové deště v Indii.

Blokování slunečních paprsků by mohlo mít nežádoucí efekty, jako např. narušení období monzunových dešťů v Indii.

Profesor Piers Forster z university Leeds řekl: “Zjistili jsme, že pro 1,2 – 4,1 biliónů lidí by tyto změny mohly mít neblahé dopady týkající se změny pravidelnosti srážek.

“Nejzásadnějším příkladem těchto změn by bylo naprosté vysušení regionu v Africe zvaného Sahel (zahrnuje pás stepí a savan táhnoucích se napříč kontinentem od západu k východu, na území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie). Pro populace žijící v této oblasti by byla adaptace velice obtížná. Tento výsledek je součástí všech scénářů.“

Studie věří, že tento průzkum by měl navzdory rizikovým vedlejším vlivům geo-engineeringu pokračovat a to pro případ, že nepřijdeme při neustálém oteplování na jinou možnost.

Profesor Foster uvedl: “Pokud bychom byli opravdu v zoufalé situaci, snažili bychom se snižovat teploty tímto způsobem nějakých 10-20 let.”

 

Nedostatek znalostí

Házení železa do moře bylo vnímáno jako jeden ze způsobů, který by mohl napomoci k rozšíření planktonu, který by zachytil více uhlíku

 Podle profesora Steva Raynera z Oxfordské univerzity je jednoduší technologii vynalézt, než pochopit její následky nebo to jak by se její užití mělo řídit.

“Pokud bychom po dobu dvou dekád rozprašovali síranové aerosoly, je těžké odhadnout, zda bychom toto rozhodnutí po nějaké době, která by byla zřejmě kratší než dvě dekády, stále považovali za rozumné.”

“Stále toho moc nevíme. Máme pouze několik málo poznatků a musíme se snažit zjistit více. Je možné, že některé z těchto technologií by mohly bít součástí většího množství dalších způsobů, které by mohly napomoci k pozitivním změnám ve změně klimatu.”

“Snaha ovlivnění slunečního záření je lidmi ostře kritizována jako určitá náplast. Náplasti však mohou býti nápomocny při léčení.”

Geo-engineering je dlouhou dobu jedním z nejkontroverznějších aspektů debaty týkající se hledání řešení změn klimatu. V této oblasti bylo provedeno zatím jen málo experimentů.

Jedním z největších experimentů byl indicko-německý experiment zvaný Lohafex. V roce 2009 bylo do jižního Atlantiku odhozeno šest tun železa ve snaze podpořit růst planktonu. Tento plankton měl zachytit uhlík, který by následně směřoval do mořského dna, když by tento plankton odumřel. Výsledky však ukázaly jen malý úspěch.

Další návrh byl umístění balónu v Británii, jakožto součásti tohoto geo-engineering výzkumu pro projekt SPICE. Tento projekt se však setkal s velkým odporem environmentálních skupin a byl zrušen.

Tento návrh by byl předzvěstí testovací techniky pro vhánění síranových aerosolů do atmosféry ve snaze odrazit sluneční záření zpět do vesmíru, což by ochladilo planetu.

 

 

11728867_1465732133742270_3317495788833605634_o 10271459_1451326195182864_7594893685019333705_o – kopie

 

 

3 Komentářů

  1. Nezdá sa mi, že by boli na Zemi bilióny ľudí. Aj v češtine sú to “len” miliardy!

    • Díky, opraveno, překladatel nepřeoložil slovo billon z angličtiny! Anglický billon – český milliard

  2. Prosím omluvte Američany , v USA je totiž 29 % negramotnost , není se totiž čemu divit. V 80 tých letech minulého století , jako první tlačili celý svět na zavedení jednotné SI soustavy. Jelikož průměrný občan USA by nebyl schopen převést stopy, na metr, a zavedení jednotných předpon , jako je mili, centi a dále miliarda a bilión, tak zůstali nadále ve středověku. Holt inteligentní USA !!!

Napsat komentář