Země zažívá největší vymírání zvířat od zkázy dinosaurů, varují vědci

.

Za posledních čtyřicet let vyhynulo na Zemi 58 procent zvířat. Vyplývá to ze zprávy o stavu zvířecích populací, kterou ve čtvrtek vydali ochránci přírody. Jedná se o nejmasovější vymírání druhů od vyhynutí dinosaurů. Velká část populací podle expertů zmizela následkem lidské činnosti.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a Londýnské zoologické společnosti (ZSL) do roku 2020 přijdeme o 67 procent všech divokých zvířat v porovnání s rokem 1970. Do roku 2012 jich vymřelo 58 procent. Vymírání druhů vědci pozorují na celé planetě. Ušetřena nejsou zvířata žijící v pouštích, horách ani mořích. Řídnutí populací je extrémně nebezpečné zejména pro ohrožené druhy, jakými jsou například sloni či gorily.

Kolaps společenství divokých zvířat ve spojení s klimatickými změnami je podle vědců největším projevem takzvaného antropocénu, tedy éry člověka. „Už nejsme malým společenstvím na velké planetě. Jsme velkým společenstvím na malé planetě. Dosáhli jsme bodu saturace,“ uvedl profesor Johan Rockström. Jedná se o největší destrukci druhů od vymření dinosaurů.

Ředitel WWF Marco Lambertini k tomu dodává: „Bohatý a rozmanitý život na Zemi je základem pro všechny živé organismy. Jsme součástí jedné rovnice. Když přijdeme o biodiverzitu, přírodní společenství a život, jak jsme je dosud znali, zkolabují.“ Lidé jsou podle něj zcela závislí na přírodě. Potřebují čistý vzduch, vodu, jídlo, nerostné suroviny a příroda jim slouží coby zdroj inspirace a štěstí.

ю

cf7a6620310b4be90a591b696ff74f80

ю

Bezohledný člověk

ю

Vědci analyzovali 14 000 živočišných populací 3 700 druhů obratlovců (kompletní zprávu najdete zde). Na základě složitých analýz stanovili speciální index, ze kterého vypočítali úbytek v jednotlivých společenstvech, píše The Guardian.
Stejně důležité jsou také důvody, proč zvířata vymírají. Největším problémem je destrukce přírody, která musí ustoupit těžbě a farmaření. Většina zemské plochy je nyní zcela pod nadvládou člověka. Jen 15 procent patří přírodě. Druhy vymírají následkem pytláctví a nekontrolovaného lovu. Netýká se to jen ryb. Na 300 druhů savců se kvůli lovu dostalo na hranici vyhynutí.

Samostatnou kapitolou je znečištění životního prostředí. Populace kosatek a delfínů decimují toxické látky vypuštěné do moří a oceánů, supi na jihovýchodě Asie hynou kvůli používání nesteroidních antiflogistik, která jsou přidávána do krmiv pro dobytek jako protizánětlivý lék. A obojživelníci po celém světě umírají na houbová onemocnění šířící se v důsledku mezinárodního obchodu.
Nejpostiženější částí životního prostředí jsou podle zprávy WWF řeky a jezera. Od roku 1970 v nich vyhynulo 81 procent zvířat. Na vině je neregulované čerpání vody, znečištění i nepromyšlená výstavba přehrad.

.

Pomoct mohou lidé i vlády

.
Vědci v obsáhlém textu připomínají, že některé druhy v posledních letech zažívají populační růst. Jako příklad uvádí tygry či pandy velké. V Evropě se daří populaci rysů. Ti se v posledních letech vrátili i do České republiky (více zde).

Jedná se však pouze o malé úspěchy. Zastavení vymírání divokých zvířat podle vědců vyžaduje komplexní přístup a spolupráci napříč státy. Přispět může každý.

„Lidé mohou jíst méně masa, které je často živeno krmivem rostoucím na odlesněných plochách. Velké firmy by měly kontrolovat své dodavatele. Například při obchodu se dřevem. Důležitá je kontrola udržitelné těžby,“ tvrdí Mike Barrett z WWF. Propracovanější přístup musí mít i jednotlivé vlády. Udržitelnost a ochrana životního prostředí je základem.

Někteří biologové přijali zprávu WWF se skepsí. Vadí jim, že výsledná čísla zprávy jsou sestavena z dílčích studií. Profesor Stuart Pimm z americké Duke University tvrdí, že mnohem přesnější by bylo zkoumání jednotlivých zvířecích druhů.

б

IPL49f8c8_profimedia_0035117026

.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz

Zatím žádný komentář.

Napsat komentář